Nemoc šílených krav

Nemoc šílených krav neboli bovinní spongiformní encefalopatii (BSE) určili poprvé v Británii v polovině 80. let 20. století. Běžně se má za to, že ji způsobují infekční prionové bílkoviny neboli priony. Tyto neživé řetězce aminokyselin (které jsou daleko menší než bakterie nebo viry a neničí se důkladnou tepelnou úpravou) se běžně kroutí jako preclíky do určitého tvaru. Podle teorie se mohou trochu zbláznit a pokroutit nesprávným způsobem. Podobné proteiny jdou za stádem, pomátnou se taky, a ztuhnou do dlouhých provazců, které nakonec potlačují funkci mozku. (K dalším prionovým nemocem patří ovčí choroba scrapie, kuru, kdysi zjištěná u kanibalů v Papui-Nové Guinei, a Creutzfeldt-Jakobova choroba, o níž se má za to, že jde o nemoc šílených krav u lidí.)

Třebaže se priony nemoci šílených krav zpravidla nacházejí v mozcích a míšních tkáních a považují se za přenosné především přímou konzumací, jsou ohroženy i krávy a lidé bez záliby v konzumaci nervových tkání: ve zpracovatelských závodech mohou tyto materiály skončit jak v krmivu pro dobytek, tak na vašem steaku. (Vlastně se krmivu pro dobytek kontaminovanému ovčí tkání infikovanou scrapie připisuje rozšíření ovčích prionů v kravské populaci.)

Období latence může trvat až desítky let a není lék ani léčba či šance na vyléčení, takže obavy z BSE nejsou žádné plané řeči. Riziko infekce je však mimořádně nízké. Zabránění šíření nemoci šílených krav se věnuje velké úsilí, včetně zavádění přísných předpisů na krmivo pro zvířata a standardů zpracování. Takže jedlíci hovězího nejsou šílení, když ho jedí i dál – i když to může krávy ještě víc pobláznit....


Rozměr:
  výška:  20 cm
  šířka:     4 cm