Penicilin

Technicky vzato působí penicilin tak, že inhibuje enzym transpeptidáza u grampozitivních bakterií a brání tak prokřížení polymerů peptidoglykanu a narušení tvorby buněčných stěn. Ale to stačí změnit svět!

Je všeobecně známé, že skotský vědec Alexander Fleming objevil antibakteriální působení Penicillia (z latinského výrazu pro štětec; plíseň Penicillium produkuje antibiotikum penicilin) v roce 1928. Po dlouhém víkendu se vrátil do laboratoře a všiml si, že růst bakterií Staphylococcus aureus se na Petriho misce, kterou zapomněl vymýt, omezil.

Méně už se ví, že zvláštních schopností Penicillia si povšiml francouzský student medicíny jménem Ernest Duchesne koncem 90. let 19. století, a že vlastnosti plísní v následujících desetiletích přitahovaly pozornost mnoha vědců. Popravdě staří Egypťané a Číňané si potírali plesnivým chlebem a sójovým tvarohem kožní infekce už před tisíci let!

Fleming nebyl schopen izolovat činidlo penicilin, a teprve za druhé světové války, když naděje na léčení zraněných vojáků uspíšila výzkum antibiotik, se to podařilo Howardovi Floreymu a Ernstu Chainovi. Avšak ne všechny kmeny Penicillium tvoří penicilin stejně dobře (pokud jej tvoří vůbec). Komerční výroba zázračného léčiva byla omezená, dokud nebyl objeven výjimečně produktivní kmen Penicillia na plesnivém melounu cantaloupe z trhu v illinoiské Peorii.


Rozměr:
  výška:  22 cm
  šířka:     4 cm